ENZYMY
„Enzymy jsou substance, které umožňují život. Jsou potřebné pro všechny chemické reakce, které se uskutečňují v lidském těle. Žádné minerály, vitamíny ani hormony nevykonají svoji funkci bez enzymů. Naše těla, všechny naše orgány, tkáně a buňky fungují díky enzymům.“ Enzymy jsou biokatalyzátory, které z hlediska chemického složení se řadí mezi bílkoviny. V buňkách jsou enzymy buď volné v cytoplazmě, nebo vázané na buněčné struktury (membrány). K svému účinku vyžadují určitou optimální teplotu (obvykle 37°C) a většinou neutrální prostředí. Některé žaludeční enzymy jsou však aktivní i v silně kyselém prostředí. Za vyšších teplot a v přítomnosti těžkých kovů (olovo, rtuť aj.) se enzymy znehodnocují. Enzymů je známo několik tisíc.K nejvýznamnějším enzymům patří pepsin, který je obsažen v žaludeční šťávě. Společně s trypsinem, enzymem slinivky břišní, štěpí při trávení přítomné bílkoviny až na aminokyseliny. Lipasy jsou enzymy, které se účastní štěpení různých tuků.
Dr. Howell, ENZYME NUTRITION – (Dr. Edward Howell se podílel na objevování a zkoumání enzymů. Je vůdčí osobností ve výzkumu enzymů obsažených v lidské stravě a jejich působení)Objev enzymů nastal teprve po odhalení role vitamínů a později minerálů ve výživě na začátku dvacátého století. V roce 1930 bylo popsáno jen 30 enzymů. O 40 let později to bylo hodně přes 1000. Pokud si představíme uhlohydráty, tuky, minerály a další látky v našem těle jako stavební materiál, tak enzymy představují miliony dělníků, kteří jsou schopni z nich postavit organickou hmotu a zajišťovat její funkčnost. Enzymy vstupují do reakcí, při nichž vznikají látky složitější z těch jednodušších, nebo naopak. Enzymy jsou přitom velice citlivé na teplo. Při vyšší teplotě jsou aktivnější (nemocné tělo proto zvyšuje svou teplotu, aktivuje enzymy a urychluje regeneraci organismu), ale pokud teplota překročí 45°C, jsou všechny úplně ZNIČENY! Přesně to se stane, když tepelně upravujeme svou stravu, která se tím mění v mrtvou hmotu. Jak může mrtvá potrava živit naše tělo?!
PROČ JSOU ENZYMY V POTRAVĚ TAK DŮLEŽITÉ?
Jednou z hlavních funkcí enzymů v těle je účast při trávení. Enzymy štěpí jednotlivé složky potravy (cukry, tuky, bílkoviny) na jednodušší části, které jsou potom využity ke stavbě těla nebo jako zdroj energie. Naše tělo je přitom schopno v průběhu trávení vyloučit všechny druhy enzymů potřebné ke strávení pozřené stravy, bez ohledu na to, jestli je to strava syrová, která ještě enzymy obsahuje, nebo strava tepelně zpracovávaná, bez vlastních enzymů. Přesto je v trávení syrové a vařené stravy i jeho důsledcích velký rozdíl. Jak to? Každá součást stravy, ať je to plod, semeno nebo list má v syrovém stavu kompletní obsah enzymů, které jsou schopny štěpit jeho jednotlivé složky. Třeba nezralý banán není sladký, neobsahuje zatím jednoduché cukry. Když ho ale necháme ležet při pokojové teplotě, enzym amyláza během pár dní rozloží zásobní škroby na cukry, banán změkne a je sladký. Stejně, pouze za účasti jiných enzymů to funguje u řady dalších plodů. Když sníme potravu, která je syrová – je žívá, enzymy v ní nebyly zničeny teplotou nad 45°C, žvýkáním rozrušíme buněčnou strukturu a enzymy se smíchají s celým obsahem. Štěpení živin tak začíná už v našich ústech. Proces pak pokračuje v trávícím ústrojí, kde se přidávají enzymy vylučované tělem. Takto přijímají potravu všichni živočichové v přírodě a tak ji po tisíce let přijímali i lidé. Až do okamžiku, kdy si začali stravu tepelně upravovat. Pro strávení tepelně zpracovaného jídla musí tělo všechny enzymy dodat samo. Trávení tak začíná až když je potrava v žaludku promíchána s vylučovanými enzymy (enzymy štěpící cukry jsou vylučovány už v ústech). Tělo tak musí produkovat nadměrné množství enzymů a to má svoje důsledky. Lidé mají v trávících šťávách mnohem vyšší obsah enzymů než divoká zvířata, což souvisí s jejich zvýšeným vylučováním. Tělo zkrátka musí nahrazovat to, co lidé zničí v hrncích, troubách a na pánvích. Tělo tak musí do produkce enzymů vložit energii navíc a také živiny, potřebné k produkci enzymů. Tak se zbytečně ochuzujeme o některé minerály. Především jsou nadměrně zatěžovány žlázy, vylučující enzymy. Bylo zjištěno, že slinivka lidí a živočichů konzumujících stravu bez obsahu enzymů (tepelně zpracovaná potrava) je až několikrát větší než by měla. Je třeba si uvědomit, že kromě trávících enzymů tělo potřebuje také enzymy metabolismu, které jsou pro jeho činnost zásadní. Jestliže je tělo nuceno se nadmíru věnovat produkci enzymů trávících, činí tak nevyhnutelně na úkor enzymů metabolismu, kterých s postupem času začne ubývat. Následky jakéhokoliv deficitu tak stěžejních prvků metabolismu je snadné domyslet. Jak píše Dr. Howell ve své knize ENZYME NUTRITION, negativní efekt není patrný okamžitě, ale problémy se obvykle začnou objevovat s rostoucím věkem, kdy už tělo neustálé zatížení nezvládá a navíc se projevuje nedostatek kvalitních živin, vlivem konzumace denaturované stravy. Následky jsou zřejmé: předčasná vyčerpanost organismu, únava, obezita, vysoká náchylnost k nemocem, celková sešlost a předčasná smrt.