Minerály
Naše tělo potřebuje kromě vitamínů přijímat z potravy takéminerální a stopové prvky, které si tělo nedokáže samo vytvořit. Minerální látky se podílejí na výstavbě tělesných tkání, podmiňují stálý osmotický tlak v tělesných tekutinách, regulují, aktivují a kontrolují metabolické pochody a jsou důležité i pro vedení nervových vzruchů. Uplatňují se jako aktivátory nebo součásti hormonů a enzymů. Významně se podílejí na udržování stálého pH a vůbec stálého prostředí v organismu. Mnohé minerální látky hrají důležitou úlohu v prevenci civilizačních onemocnění.
Minerály tvoří v těle asi 4 % naší váhy.
Mezi minerály a stopové prvky se řadí vápník, hořčík, fosfor, sodík, draslík, železo, síra, zinek, selen, křemík, chrom, jód, fluor, měď, mangan, kobalt, Bór a další.
Důležité je, v jakém poměru se tyto minerály v těle vyskytují, protože v některých případech může být jejich nadbytek pro tělo toxický (selen, hliník).
Doporučené denní dávky se liší od kojenců po sportovce. Velmi důležité je také jakou formu minerálních směsí užíváme.
Jaké formy minerálních látek jsou tedy pro náš organismus nejvhodnější? Studie potvrdili, že organické formy minerálů mají lepší vstřebatelnost než anorganické a tudíš vhodnější k vnitřnímu užívání.
Organické formy minerálů, jejichž přítomnost je ve složení doplňků stravy žádoucí jsou především na prvním místě Citráty
dále pak Laktát, Aspartát a Glukonát.
Za nejméně vhodné formy pro náš organismus pak můžeme považovat oxidy. Proto je žádoucí věnovat pozornost jak složení minerálních směsí, tak formám obsažených prvků.
Vápník: (Ca)
je nejhodnotněji zastoupeným minerálem v našem těle, zejména v kostech a zubech. Nízký příjem vápníku ve stravě dětí má negativní dopad na mineralizaci kostí. Je to velmi důležitý prvek v těhotenství. Dostatečný příjem vápníku je potřeba pro chemickou rovnováhu v těle. Podílí se na správných svalových a nervových funkcích, reguluje srdeční rytmus a je také nezbytný pro aktivaci některých enzymů i pro správnou srážlivost krve.
Jeho doporučená denní dávka je 800 – 1500 mg.
Hořčík: (Mg)
reguluje srdeční rytmus a svalové kontrakce, chrání nervy a pomáhá tělu využívat vitaminy C, E a přeměňovat glukózu na energii. Je nepostradatelný pro metabolismus enzymů. Hraje významnou roli v procesu srážení krve, vzniku estrogenů, v činnosti žaludku, střev a močového měchýře. Hořčík je antistresový činitel, působí protialergicky, protizánětlivě a antitoxicky. Ale většina lidí a tím hůře i dětí má hořčíku nedostatek. Je to obvykle způsobeno tím, že k látkové přeměně cukru a výrobků z bílé mouky využívá organismus právě hořčík. A tak se jeho množství v těle dramaticky snižuje. I z tohoto důvodu by se měly dětem omezit sladkosti na rozumnou míru. Nedostatek hořčíku se projevuje křečemi ve svalech (lýtkách), závratěmi, nervozitou, střídáním průjmu se zácpou, tikem v oku. Na zvýšený přísun hořčíku je třeba dbát u dětí zejména v období rychlého růstu, při výkonnostních sportech a při déle trvajícím stresu. Také období těhotenství a kojení se bez většího přísunu hořčíku neobejde. Pro dobrou aktivaci hořčíku musíme mít dostatek vitamínu E a vápníku. Hořčík a vápník by měly být v těle udržovány v poměru 1:2. Doporučená denní dávka hořčíku je 100 – 500 mg.
Fosfor: (P)
podílí se společně s vápníkem rozhodující měrou na stavbě kostí a zubů. Až 80% tělesného fosforu je uloženo v kostech a zubech. Fosfor se také účastní v organismu na biochemických reakcích, a to při transportu mastných kyselin a tuků, dále při syntéze fosfolipidů (lecitinu) pro přenos nervových impulsů. Je také velmi důležitý pro funkci mozku a nervů.
Doporučená denní dávka je 600 – 1000 mg.
Sodík (Na) a draslík (K):
oba prvky se podílí na přenosu nervových impulsů. Draslík je dále nezbytný pro správnou činnost svalů, zejména svalu srdečního. Stimuluje duševní činnost. Následkem vyššího příjmu sodíku v potravě ve formě soli může být vysoký krevní tlak a dochází i k vyšší zátěži ledvin. Dokonce zvýšený obsah soli ve stravě kojenců už může zakládat dispozice k vývoji hypertenze v pozdějším věku, která může mít pak za následek rozvoj dalších onemocnění (proto dětem nesolíme jídlo do 2,5 let věku). Vyšší příjem sodíku způsobuje také ztráty draslíku v těle. Mnohé enzymy potřebují ke své funkci draslík. Nedostatek draslíku se projevuje únavou, slabostí, zácpou, nespavostí a dochází k poruchám srdečního rytmu. Sodík má doporučenou denní dávku 130 – 550 mg, draslík 600 – 1800 mg.
Železo: (Fe)
zabezpečuje „dýchání“ buněk, bez železa by se buňky „zadusily“. Má zásadní význam pro stavbu a funkci hemoglobinu (červené krevní barvivo v červených krvinkách, které mají za úkol přenos kyslíku v organismu). Je jedním z nejdůležitějších faktorů, na kterých závisí, kolik kyslíku se dostane do mozku, srdce a ostatních důležitých orgánů, včetně svalů. Při nedostatku železa ve výživě dětí vzniká chudokrevnost (anémie) s průvodními jevy jako jsou bledost, bolesti hlavy, malátnost, únava. Naopak dostatek železa zvyšuje obranyschopnost organismu vůči infekcím.
Doporučená denní dávka je 8 – 25 mg.
Síra: (S)
síra je v lidském těle obsažena v bílkovinách, a to v aminokyselinách cysteinu, methioninu a taurinu. Podílí se také na detoxikaci organismu.
Doporučená denní dávka je 0,5 – 1 g.
Zinek: (Zn)
je součástí mnoha enzymů, které se podílejí na štěpení bílkovin. Podílí se na tvorbě inzulinu a prodlužuje dobu jeho působení v těle. Je součástí oční duhovky a účastní se funkce zraku. Zinek musí být podáván s vitamínem A, aby se vstřebal. Je to účinný ochranný prvek před rakovinou. Jeho nedostatek může vést k nedostatečnému vývoji a poruchám pohlavních žláz. Při nedostatku zinku se zvyšuje chuť na sladkosti. Je důležitý k léčbě alergií a kožních onemocnění.
Doporučená denní dávka je 5 – 25 mg.
Selen: (Se)
je součástí enzymů, který společně s vitamínem E významně chrání lidské tělo odstraňováním volných radikálů a peroxidů. Proto ho řadíme mezi významné antioxidanty. Spolu s vitamínem E nás taky chrání před negativním působením těžkých kovů. Selen je nezbytný pro tvorbu prostaglandinu, který ovlivňuje krevní tlak a brání kornatění tepen, podporuje správnou funkci srdce a zvyšuje imunitu organismu. Cukr totálně ničí selen v organismu. Nedostatek selenu v mateřském mléku může zapříčinit smrt kojence.
Doporučená denní dávka je 5- 200 mcg.
Křemík: (Si)
je nezbytný pro růst organismu, zpevňuje cévy a kosti. Má vliv na správnou tvorbu pojivových tkání a chrupavek. Je velmi důležitý pro krásnou a zdravou pleť, nehty a vlasy.
Doporučená denní dávka je 20 – 40 mg.
Chrom: (Cr)
je hlavní složkou faktoru, který je nutný pro metabolismus sacharidů a působení inzulinu. Nedostatek chromu v organismu se připisuje na účet vysoké konzumaci rafinovaného bílého cukru a bílé mouky v naší stravě. Chrom potřebujeme pro růst, je důležitý pro posílení obranyschopnosti organismu.
Doporučená denní dávka je 20 – 200 mcg.
Jód: (I)
jeho hlavní úlohou v lidském organismu je účast na tvorbě hormonů štítné žlázy. Jód urychluje metabolismus živin. Dostatek jódu zlepšuje kvalitu kůže, vlasů, nehtů a zubů. Zklidňuje nervy a zlepšuje mentální funkce. Dostatečný přísun jódu v těhotenství je nezbytný, protože u plodu ovlivňuje mentální a pohlavní vývoj. Nadměrný přísun jinak velmi zdravého kyselého zelí snižuje jód v těle.
Doporučená denní dávka je 50 – 250 mcg.
Fluór: (F)
je důležitý pro zdravé zuby a také nezbytný pro tvorbu tvrdých a silných kostí.
Doporučená denní dávka je 0,25 – 1 mg.
Měď: (Cu)
je důležitá pro tvorbu červeného krevního barviva, podporuje metabolismus železa a podílí se na buněčném dýchání.
Doporučená denní dávka je 0,7 – 3 mg.