Vitamíny

Vitamíny byly objeveny vědci až ve dvacátém století, kdy bylo zjištěno, že jsou nezbytnými esenciálními látkami, které se do těla dostávají pomocí stravy, zejména rostlinné, a hrají významnou roli při fyziologických procesech (zejména při metabolismu cukrů, tuků a bílkovin) a také v celkové ochraně organismu. Existuje 13 základních typů vitamínů, které jsou základní složkou naší stravy. Tělo si je samo nevytváří, proto je musíme přijímat právě prostřednictvím stravy. Potřeba vitamínů však není nijak závratně vysoká, je však přesto dbát na to, abychom jich měli dostatek a tělo bylo více odolné proti různým infekcím. U většiny vitamínů si tělo umí udělat zásoby, ale například vitamín C by se měl přijímat každý den, neboť je tělem vylučován.

Každý vitamín má svoji specifickou funkci, žádný z nich nelze nahradit zvýšeným příjmem vitamínu jiného, proto je třeba přijímat všechny druhy vitamínů stejnou měrou. V některých případech tělo potřebuje zvýšený příjem určitých vitamínů. Nedostatek vitamínu se označuje jako hypovitaminóza – nastane v případech, kdy tělo nedokáže z určitých důvodů přijímat vitamíny ze stravy. Z hypovitaminózy mohou nastat různé zdravotní komplikace a to i velmi vážné až smrtelné. Nedostatek nějakého druhu vitamínu se dá doplnit zvýšeným příjmem potravin s určitým vitamínem, nebo pomocí potravinových doplňků (například kuřáci potřebují dvojnásobek vitamínu C, při kožních problémech je třeba zvýšit příjem vitamínu B, často je třeba zvýšit množství vápníku apod.)

Kromě hypovitaminózy může nastat také opačný případ – nadbytek vitamínu, který se označuje jako hypervitaminóza. Většinou stačí pouze omezit stravu, která je na tento vitamín bohatší. Největší riziko „předávkování“ je u vitamínů A a D, které se ukládají v tucích až na několik let a mohou pak mít za následek otravu organismu.

Vitamíny udržují naše tělesné funkce. Bez nich by tělo nemohlo vůbec fungovat tak, jak má a také náš imunitní systém se bez nich neobejde. Dnes již naštěstí existuje mnoho potravinových doplňků, které nám umožní vitamíny do těla dostat v potřebném množství.

Vitamíny se dělí dle svých chemicko-fyzikálních vlastností podle rozpustnosti na vitamíny rozpustné ve vodě (hydrofilní) – B (B komplex: thiamin, riboflavin,kyselina pantotenová, pyridoxin, kobalamin, kyselina listová, biotin, PP – niacin, H, C – kyselina askorbová) a vitamíny rozpustné v tucích (lipofilní) – A – retinol, D – kalciferol, E – tokoferol, K – fylochinon). Rozdíl mezi vitamíny rozpustnými ve vodě nebo v tucích je, že vitamíny rozpustnými ve vodě se nelze předávkovat, protože jsou tělem vylučovány, naopak vitamíny rozpustné v tucích se ukládají v tukové tkáni a játrech a to i na několik let a proto je možné se jimi předávkovat a mohou vznikat různé otravy a v horších případech mohou mít za následek i velmi vážné zdravotní komplikace. Vitamíny rozpustné ve vodě je však nutno pořád doplňovat, protože v těle zůstávají jen krátce.

Vitamíny rozpustné v tucích se zpravidla nacházejí v mase, rybách, mléčných výrobcích (mléko, máslo) a rostlinných olejích a i když se tyto potraviny uvedou do varu, vitamíny v nich nadále zůstávají.

Vitamíny rozpustné ve vodě jsou mnohem citlivější, než rozpustné v tucích, proto když přivedeme potraviny, které tyto vitamíny obsahují, k varu, mohou být částečně zničeny, nebo zůstanou ve vodě – toto platí zvláště u kyseliny listové a vitamínu C.

Některé potraviny obsahují látky, ze kterých si pak tělo může vytvořit vitamín – například v případě žlutooranžově zbarveného beta-karotenu obsaženém v ovoci a zelenině, který se posléze mění ve vitamínu A.

Vitamín A se nachází zejména v mase mořských ryb, mléčných výrobcích, vejcích, vnitřnostech a ovoci a je nezbytný pro správný růst a zdraví očí. Vitamínu D se přezdívá „sluneční vitamín“, patří také mezi úzkou skupinu vitamínů rozpustných v tucích. Vitamín D lze získat jednoduchým způsobem, a sice ozářením slunečními paprsky, protože ultrafialové sluneční paprsky působí na provitamín uložený v hlubších vrstvách kůže, který se tam mění ve vitamín a vstřebává se. Pomáhá tělu správně hospodařit s vápníkem a fosforem. Tento vitamin ale také napomáhá v boji proti rakovinnému bujení. Vitamín E je obsažen například ve špenátu, vejci a je nezbytný proti poruchám krvetvorby a nervových poruch. Poslední z řady vitamínů rozpustných v tucích je vitamín K, který se vyskytuje hlavně v zelené zelenině a napomáhá srážení krve. Vitamíny B komplexu pomáhají zvyšovat imunitu při různých druzích onemocnění, pomáhá obnově buněk. Při jeho nedostatku mohou vznikat poruchy trávicího a nervového systému, kožními problémy apod. Vitamín C je důležitý zvláště pro vyšší odolnost organismu proti různým infekcím, vitamíny PP a H jsou důležité pro sliznice a kůži, vitamín F pak ovlivňuje cévní systém a funkci některých žláz.